|
|
Invazní druhy v mapování mimo aktivity AOPK ČR
Joščáková, Aneta ; Pergl, Jan (vedoucí práce) ; Chobot, Karel (oponent)
Invazní druhy jsou v ochraně životního prostředí přetrvávajícím problémem. Ke správnému uchopení invazí a zejména pro jejich efektivní management je potřeba mít dobré informace o výskytu invazních druhů. Dosavadní mapovací aktivity jsou však většinou úzce zaměřené, a to především na lokality v zájmu ochrany přírody a vybrané vlajkové druhy. Nálezy z těchto aktivit jsou dnes soustředěny v Nálezové databázi Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky. Tato databáze je v současnosti nejlepším zdrojem dat o výskytu invazních druhů na území České republiky. Přesto stále neobsahuje uspokojivé množství nálezů. Největší mezery ve zmapování výskytu invazních druhů jsou právě v oblastech mimo zájem ochrany přírody. K mapování těchto oblastí může docházet pomocí občanské vědy, která je konkrétně pro mapování invazních druhů velice vhodná. Dalším a dosud nepodchyceným zdrojem dat o výskytu invazních druhů je šedá literatura, jejíž potenciál byl zkoumán v této bakalářské práci. Prozkoumány byly vysokoškolské kvalifikační práce a odborné průzkumy na zakázku kraje. Přestože tyto dokumenty obsahovaly kvalitní data o výskytu invazních druhů, nebyla bohužel tato data sdílena s Nálezovou databází ochrany přírody. Klíčová slova: invaze, mapování, monitoring, nepůvodní druhy, občanská věda
|
|
|
Studium problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky
Ševčíková, Alice
Tato diplomová práce se zabývá studiem problematiky nepůvodních druhů ve vybraném úseku povodí řeky Svratky. Vegetaci jsem zkoumala na Brněnské přehradě, v Tišnově a v Modřicích. Studované plochy se nacházely přímo u břehu řeky Svratky, na zemědělské půdě kousek od břehu a pár metrů od břehu na neobdělávané půdě. Studium vegetačních ploch probíhalo v letech 2013-2015. Při monitoringu byly využity metody Curyšsko-Montpelierské fytocenologické školy. Sledování bylo statisticky zpracováno analýzami CCA a DCA. Na vybraných úsecích bylo nalezeno celkem 91 druhů rostlin. Nejvyšší pokryvnosti dosáhly druhy Impatiens glandulifera, Plantago major, Amaranthus retroflexus, Chenopodium album, Arrhenatherum elatius, Dactylis glomerata, Urtica dioica, Convolvulus arvensis, Galinsoga parviflora, Elytrigia repens.
|
|
|
Proti americkému brouku! Lze odstranit raka signálního z malého toku?
JAKŠ, Jiří
Biologická invaze v podobě nepůvodních druhů raků je velkým problémem pro celý ekosystém. Nepůvodní druhy raků mají podstatně lepší biologickou výbavu a schopnost adaptability k prostředí, ve kterém žijí. To z nich činí velmi nebezpečné živočichy nejen pro naše původní druhy raků. Jedním z těchto nebezpečných nepůvodních druhů je rak signální (Pacifastacus leniusculus - Dana, 1852). Tento druh raka k nám byl dovezen ze Severní Ameriky z ekonomických důvodů. V době introdukce tohoto nepůvodního druhu se však nepočítalo s tak masivním rozšířením na úkor našich původních druhů. Nicméně k tomu již došlo a je tedy potřeba počty raků signálních redukovat a tím významně pomoci celému ekosystému. Možností jak redukovat populace raka signálního a dalších nepůvodních druhů raků je několik. Právě tento fakt byl námětem pro tuto práci a bylo potřeba už jen vybrat vhodnou metodu. Nakonec byla pro tuto práci vybrána jedna z nejméně invazivních metod a tou je odlov raků do ruky a síťky. Jako lokalita byl vybrán Křesánovský potok u Vimperka, ve kterém se nachází silná populace raka signálního. Tento druh již zde výrazně zredukoval všechny typické zástupce ryb, které běžně žily v tomto potoce, a také výrazně zredukoval počty původních raků říčních (Astacus astacus - Linnaeus, 1758). Ty je možné zde vidět už jen výjimečně a ještě často ve špatném stavu. Před započetím této práce však zůstávalo otázkou, jak bude tato metoda odlovu úspěšná. Podle současných teoretických znalostí má metoda odlovu raků do ruky nebo síťky nízkou úspěšnost a není za pomoci této metody možné raka signálního z toku zcela odstranit. Nikdo však podobnou studii neprováděl u malého dostupného toku a bylo tedy na místě takovou studii provést a právě to je náplní této práce. Po provedení intenzivních odlovů v období od dubna do listopadu bylo zjištěno, že touto metodou raka signálního ani z malého toku opravdu nejsme schopni odstranit a ani nijak výrazně zredukovat počet raků signálních žijících v tomto toku. Ovšem existuje několik alternativ, které je možné využít. Tyto alternativy lze objevit v této práci.
|
|
| |
|
|
Invazní druhy vodních bezobratlých v ČR
Kolářová, Lucie ; Tátosová, Jolana (vedoucí práce) ; Dočkalová, Kateřina (oponent)
Šíření nepůvodních druhů je v současné době aktuálním problémem, který se týká i vodního prostředí a v něm žijících bezobratlých. Ve vodách na území ČR byl zaznamenán výskyt řady nepůvodních druhů, které bychom mohli rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují druhy invazivní - jejich ekologické charakteristiky (např. rychlý růst, vysoká plodnost či přenos chorob) jim umožňují snadné šíření. Mezi tyto druhy patří zejména severoamerické druhy raků Orconectes limosus a Pacifastacus leniusculus, dále pak Dreissena polymorpha či Dikerogammarus villosus. Jejich šíření je velmi nápadné, neboť zde páchají poměrně rozsáhlé škody a představují nebezpečí pro naše původní společenstva. Kromě toho se však v našich vodách vyskytuje několik dalších druhů, které zde také nejsou původní, nicméně se šíří velmi nenápadně, nedosahují vysokých populačních hustot a pro naše společenstva nepředstavují žádné výrazné nebezpečí. Výskyt těchto invazních druhů byl zaznamenán zejména díky monitoringu, který provádí jednotlivé podniky povodí a bez kterého bychom o jejich přítomnosti ani nemuseli vědět. Většina z nich byla na naše území introdukována neúmyslně. V důsledku budování plavebních kanálů došlo k odstranění přirozených bariér mezi jednotlivými povodími a následným rozvojem lodní dopravy bylo umožněno rozšíření...
|
|
|
Stanovištní nároky a kompetice mezi původním a invazními druhy Impatiens
Čuda, Jan ; Skálová, Hana (vedoucí práce) ; Prach, Karel (oponent)
V České republice se běžně vyskytují tři druhy rodu Impatiens (netýkavka), z nichž jeden je původní - I. noli-tangere a dva jsou invazní - I. parviflora a I. glandulifera. Protože všechny druhy se vyskytují na relativně podobných stanovištích, je otázka, zda invazní druhy nemohou mít negativní vliv na původní druh, případně dokonce nemůže být původní druh kompetičně vyloučen. Cílem práce bylo: (i) porovnat stanovištní nároky druhů Impatiens, (ii) zjistit, zda je možná jejich koexistence a (iii) posoudit vliv invazních druhů na druh původní. Byly vytyčeny dva soubory trvalých ploch, které se nacházely dohromady na pěti lokalitách. První soubor obsahoval 84 trvalých ploch, celkem 7 typů kombinací výskytu druhů Impatiens a byl určen ke studiu stanovištních nároků. Stanovištní nároky jsem hodnotil podle proměnných prostředí naměřených přímo v terénu (vlhkost, zástin, sklon svahu, pokryvnost volné půdy) a nepřímo pomocí Ellenbergových indikačních hodnot doprovodných druhů Impatiens: (vlhkost, světlo, půdní reakce, živiny). Druhý soubor obsahoval 45 ploch, na ploše byla sledována vždy dvojice druhů původního a invazního. Jeden z druhů byl odstraněn a byla sledována reakce druhu ponechaného. Hodnotil jsem reakci počtu, pokryvnosti a výšky druhu po odstranění kompetitora. Nejdůležitejšími faktory prostředí...
|
|
|
Analýza ichtyofauny České republiky se zaměřením na invazivní druhy
Goldstein, David ; Hanel, Lubomír (vedoucí práce) ; Andreska, Jan (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá analýzou ichtyofauny území České republiky z hlediska historického, tzn. jakým způsobem byly shromažďovány údaje o výskytu původních druhů ryb a mihulí na našem území. Zvláštní pozornost je pak věnována pro naše území nepůvodním druhům - podrobněji jsou zpracovány následující druhy: karas stříbřitý, sumeček americký, střevlička východní, slunečnice pestrá, amur bílý, tolstolobik bílý, tolstolobik pestrý, koljuška tříostná, síh maréna, síh peleď jester sibiřský, jeseter hvězdnatý, jeseter ruský. Uvedena je historie introdukcí, současný stav výskytu v ČR a vliv na nativní ichtyofaunu (podrobnější zhodnocení invazivity je uvedeno u karase stříbřitého a střevličky východní). Závěrem jsou obecně vyhodnoceny introdukční snahy směřující k druhovému obohacení naší ichtyofauny.
|
|
|
Invaze fytofágního hmyzu ve střední Evropě
Rejmanová, Aneta ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Tato bakalářská práce je literární rešerší zabývající se invazemi fytofágního hmyzu ve střední Evropě (hlavně v České republice). Shrnula jsem zde poznatky z českých i zahraničních studií zabývajících se touto problematikou. Biologické invaze jsou v dnešní době významným fenoménem. Na území České republiky se vyskytuje okolo 400 druhů nepůvodního hmyzu, z toho asi polovinu tvoří hmyz fytofágní. Ve své práci jsem se zabývala terminologií, která se váže k tomuto tématu, některými obecnějšími zákonitostmi ve vztahu rostlin a hmyzu, primárními areály nepůvodního hmyzu, způsobem jejich přenosu a jejich významem. Vybrala jsem také několik známých zástupců pro lepší ilustraci a snažila jsem se zjistit, které rostliny napadá nepůvodní hmyz nejvíce. Klíčová slova: nepůvodní hmyz, fytofágní, rostlina, invazivní
|
|
|
Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy (pavouky) - komplexní studie
Pešan, Vojtěch
Tato diplomová práce na téma: “Tropické pavilony zoologických zahrad jako životní prostor pro necílové organizmy (pavouky) – komplexní studie” je zaměřena na druhové složení původních a nepůvodních druhů (zejména pavouků) v tropických a subtropických pavilonech zoologických zahrad v Brně a v Praze. Cílem této práce je zkompletování informací o cílových místech (pavilony a terária) a zjištění druhového složení zejména nepůvodních druhů pavouků. Sběr vzorků probíhal především formou zemních padacích pastí a v pár případech i ručním sběrem. Nalezené druhy bezobratlých se následně determinovaly. Hlavním cílem bylo zjistit, které místní vzácné druhy pavouků, ale zejména nepůvodní druhy se v zoologických zahradách vyskytují. Po determinaci jsme zjistili, že nejpočetnější druhy byly především Parasteatoda tepidariorum (Koch, 1841) v ZOO Brno a Hasarius adansoni (Audouin, 1826) v ZOO Praha. Nejzajímavější nálezy byly Heteroonops spinimanus (Simon, 1892), Theotima minutissima (Petrunkevitch, 1929) a čeleď Prodidomidae Simon, 1884, jejichž výskyt nebyl doposud v ČR zaznamenán. Dále bylo nalezeno několik druhů, které jsou u nás vzácné, a to především Nesticodes rufipes (Lucas, 1846).
|
|
|
Reakce pulců skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) na přítomnost nepůvodních predátorů
KROUFKOVÁ, Michaela
Tato práce je zaměřena na antipredační strategie larev obojživelníků ve vztahu k jejich predátorům. Jmenovitě se jedná o vztah mezi larvami skokana skřehotavého (Pelophylax ridibundus) a invazním druhem ryby, střevličky východní (Pseudorasbora parva). V části experimentu je zkoumán i vztah s dalším nepůvodním druhem, a to s koljuškou tříostnou (Gasterosteus aculeatus). V obou případech jde o nepůvodní druhy drobných ryb, kdy střevlička k nám byla nezáměrně zavlečena již v 80. letech 20. století z Maďarska, je uvedena v tzv. Černém seznamu ČR a figuruje na seznamu invazních nepůvodních druhů k nařízení EU (1143/2014), (Kuřátko, 1998; Poláková a kol., 2016). Koljuška byla na naše území zavlečena z Ameriky, když ji do našich vod pravděpodobně vypustili akvaristé na počátku minulého století. Jedná se sice o druh, který není zaznamenán na Černém seznamu, ale je dokumentován její negativní dopad na rybí potěr (Poláková a kol., 2016). U obou sledovaných druhů byl prokázán negativní vliv na biologickou rozmanitost naší fauny, ale vliv těchto predátorů přímo na naše obojživelníky doposud zdokumentován nebyl. V experimentální části bylo zkoumáno poškození pulců vlivem těchto nepůvodních druhů ryb a strategie pulců v obraně proti nim. Pulcům zde byla poskytnuta možnost úkrytu, jako jedna v možných strategií úniku před predátorem.
|
host ::
RSS.